Pomalu se začaly stromy rozestupovat a za chvíli jsem spatřila světlo. Vešli jsme na planinu zakrytou lesem. Uprostřed byl vytvořen kruh s pochodní zapíchnutých hluboko v zemi a plápolajících do šera. Všimla jsem si, že pochodní je pět. Když jsem se přiblížila zjistila jsem, že každá pochodeň tvoří jeden cíp pentagramu načrtnutému v kruhu. Ale pentagram je prastaré magické a ochranné znamení. Každý jeho cíp představuje jedno období života (zrození, zrání, dospělost, stárnutí, smrt). Když mě chtějí obětovat neměli by používat tento symbol.
Vzápětí jsem to pochopila. Zčistajasna se z lesa vynořil Finn. ,,Hlídej jí!“ Esther trhla hlavou ke mně a s pomocí Ayanny začala připravovat rituál. Finn mě hrubě svalil na zem a na krk mi pověsil kožený řemínek s přívěskem.
Pozorněji jsem se na něj podívala-obrácený pentagram! Symbol černé magie nebo taky Satana-ten Satan je podle mě blbost. Čarodějka jsou přeci služebnice přírody. Nechápala jsem, co s tím má černá magie co dělat.
Finn mě táhl doprostřed kruhu přímo do pětiuhleníku, který pentagram uprostřed vytvořil. Když jsme vstoupili do kruhu, pochodně vzplály a zasyčely. Přívěsek na mém krku začal zářit a pálil mě na kůži. Rozpaloval se čím dál víc a když jsem dorazila do středu, obrácený pentagram na mém krku přímo sálal. Finn mi nedovolil si přívěsek strhnout a znovu se mnou praštil na zem. Ayanna ho zpražila pohledem a pak se upřeně zahleděla na mě. Pohybovala rty a hypnotizovala mě pohledem.
Před očima mi běhaly mžitky a chtělo se mi spát. Nutila jsem se nechat otevřené oči, ale Ayannina moc mě přemohla a já upadla do hlubokého spánku.
Zdál se mi sen. Stála jsem v lese. Listí okolo mě mi prozrazovalo, že musí být podzim. Vpravo ode mě jsem zaznamenala pohyb. Nějaká žena se skláněla s košíkem nad houbami a pečlivě vždy zahrabala uříznutou nožičku.
Zvedla se a uviděla jsem její obličej. Ayanna? Její snědou pleť, hubenou postavu a černé do copů spletené vlasy jsem si splést nemohla. Rozhlédla se a zdálo se mi, že se podívala přímo na mě. Kývla, ať jdu za ní a svižným krokem vyrazila lesem. Zmateně jsem jí následovala.
Minuli jsme vyšlapanou cestu a mířili jsme hlouběji do lesa. Dorazili jsme k jakémusi domku. Bylo mi podivné, že je takto odříznutý od okolí, ale vzápětí jsem pochopila proč. Vypadalo to, že se v domě někdo hádá. Přišli jsme blíž a rozpoznala jsem jednotlivá slova. ,,Proč mu to nechceš říct?“ křičel nejspíše mužský hlas. ,,Otřáslo by to celou mojí rodinou, zničilo by to mojí autoritu ve vesnici.“
Zatajila jsem dech. Druhý hlas byla Esther. Zřetelně jsem rozpoznala její autoritativní hlas. Ayanna mě postrčila blíž ke dveřím.
,,Můj manžel se nesmí dozvědět, že jeden jeho syn není jeho,“ přikázala výhružně Esther.
,,Ale…,“ začínal protestovat muž.
,,Logane!“ vyštěkla Esther.
,,Dobře, dobře,“ uklidňoval ji. ,,Neřeknu našemu synovy nic, ale jednou se to dozví. Nelze potlačit jeho vlkodlačí geny,“ vyhrožoval. ,,Já i Ayanna máme dostatek moci, abychom Niklausovy geny potlačili.“
Obraz se zamlžil. Beze snů jsem spala dál.
Probudil mě nějaký křik a zvuky zápasu. Zvedla jsem hlavu a zamrkala. Pochodně stále jasně pláli a okolo kruhu se něco dělo. Protřela jsem si oči a sledovala dění okolo kruhu. Kol se pral s Finnem a Rebeka s Nikem se snažili vkročit do kruhu. Pokaždé, když se pokusili překročit kruh pentagramu, plameny jim v tom zabránili.
,,Alex!“ Ohlédla jsem se a spatřila Kola. Ze všech sil se snažil přeprat Finna a zoufale na mě koukal. Zvedla jsem se a rozběhla se k němu. Jakmile jsem překročila kruh odlétla jsem zpátky doprostřed. Zuřivě jsem se ohlédla po Esther.
,,Pusť mě za ním,“ zavrčela jsem.
,,Ne!“ štěkla. ,,Kvůli tobě se naše rodina začala rozvracet. Rozpadat se. Zbavím se tě jako přítěže,“ ukončila svůj proslov a dál připravovala svá kouzla. Kol Finnovy zkroutil ruku a Finn bolestí zařval a vytryskly mu slzy. Klaus Kolovy pomohl Finna znehybnit a přimáčkli ho k zemi. Kol se vrhl ke kraji pentagramu a dával si dobrý pozor, aby ani špičkou boty nepřešlápl.
Plameny šlehaly do obrovské výše a znemožňovaly Kolovi projít. Pomalu jsem přikročila ke kraji a Kol mě obejmul. Oba jsme byly nohama na své straně a neporušovali jsme tak nevyřčená pravidla.
,,Nech jim chvilku, aby se rozloučili,“slyšela jsem šeptat Ayannu. Esther nás nechala, ale v zádech jsem cítila její pichlavý pohled. V jeho náruči jsem ihned zapomněla na všechny problémy. Dokonce i na to, že mám za chvíli sloužit jako oběť. Kol mě sevřel pevněji a vypadalo to, že už mě nikdy nepustí. Vzpomínala jsem, jak jsme s Kolem bojovali, zabavovali se v lese, sbírali spolu bylinky….
Když jsem se uvědomila, že tyhle společné chvilky za chvíli pominou a já můžu zemřít, přepadla mě úzkost. Na mysli mi přišla vzpomínka ze snu. Zdálo se mi, že Klausův otec je vlkodlak a byla tam Ayanna.
Přes Kolovo rameno jsem zahlédla Ayannin pohled. Důležitě mi hleděla do očí a přikyvovala na souhlas. Logan? Naznačila jsem. Kývla a odvrátila se. Takže to byla pravda. Ayanna mi ukázala skutečnost. Uvědomila jsem si, že se můžu zachránit. V hlavě mi to šrotovalo a vymýšlela jsem plán.
,,Rituál může začít.“ Estheřin hlas se majestátně rozléhal po prostranství. Ještě jsem stačila Kola políbit, než mě Estheřina síla znovu odhodila doprostřed pentagramu. V hlavě se mi dál vyvíjel plán. Klidně jsem stála a čekala, co se bude dít dál. Mrkla jsem na Kola. Poznal, že něco chystám a zachoval klid. Ayanna s Esther vešli za mnou do kruhu. Esther mě popadla za zápěstí. Držela v ruce nůž zdobený reliéfy. Řízla mě po celé délce paže. Zasykla jsem. Rána mě pálila a z takové množství krve se mi dělalo zle. Ayanna chytala kapky do kamenné misky plné bylinek. Nepoznala jsem, co je to za bylinky, ale hádala jsem na tradiční univerzální bylinky pro každý druh rituálu.
Když byla miska z poloviny plná, Ayanna mi kouzlem uzavřela ránu a položila misku na zem. Odstoupila jsem od nich a Esther vzala Ayanna za ruku. Postavili se proti sobě a mezi nima nechali misku s krví a bylinami. Zavřeli oči a zhluboka dýchali. Mumlali slova ve starodávném jazyce a plameny pochodní vyšlehli ještě výše.
Koutkem oka jsem mimo kruh zaznamenala postavu, která se sesunula k zemi. Blond vlasy se rozlétly okolo ní jako závoj.
Rebeka. Zaměřila jsem se na dění mimo kruh. Rebeka byla při vědomí a držela se za hlavu. Stočila se do klubíčka a podle rychlých nádechů jsem poznala, že brečí. Klaus a Elijah se k ní rozběhli, ale v půli cesty se zhroutili k zemi stejně jako jejich sestra. Střetla jsem se s Kolovym pohledem a v tu chvíli se také poroučel k zemi. Opodál jsem spatřila na zemi další postavu. Postava sebou trhla a přetočila se.
Mikael. Kde ten se tady vzal? Hlas čarodějek zesílil a musela jsem od září pochodní odvrátit oči. Hlasy dosáhly vrcholu slyšitelnosti a majestátně se rozléhaly. Zem se otřásala a obrácený pentagram na mém krku žhnul, jako kdybych ho právě vytáhla z ohně.
Všechno zničehonic utichlo. Pomalu jsem se sbírala ze země a oprašovala si šaty. Kol a jeho sourozenci už byli na nohou a podezřívavě sledovali Esther.
Za Klausem jsem v poslední chvíli spatřila stín s mečem v rukou. Bez zaváhání Klause zabil a odhodil ho na zem. Rebeka se právě otočila, když jí srdcem projel meč jako nůž máslem. Elijah uskočil, ale nebyl dostatečně rychlý. I jeho Mikael bezcitně zabil a otočil se ke Kolovy.
,,Kole! Pozor za tebou,“ zakřičela jsem přes celou mýtinu. Kol se ohlédl a uskočil právě včas. Bohužel se neměl čím bránit. Padl k zemi se stružkou krve u úst.
Šok.
To bylo to jediné, co jsem v tu chvíli cítila. Kol je opravdu mrtvý….a zabil ho Mikael. Jeho otec! Padla jsem na kolena a v tu chvíli na mě plnou vahou dopadl smutek. Slzy mi kanuly po tvářích a zamlžovaly celý svět.
Žádné komentáře:
Okomentovat