neděle 30. června 2013

11. kapitola

,,Tak, co mám pro tebe udělat?“ zeptala jsem se Ayanny. Seděli jsme ve voze taženém koňmi, který nás vezli zpět do vesnice. Otec by nesouhlasil, že odejdu, a proto jsme potají nastoupily do vozu, který vezl potraviny ze statku.
,,Nepomůžeš tím jen mě, ale také všem lidem ve vesnici,“ odpověděla.
,,Co se stalo? Potom, jsi je proměnila.“ Tohle jsem chtěla vědět už dávno.
,,Poté, co dokončili proměnu-díky tvé krvi-začalo peklo. Ne hned, ale přeci jen začalo. Zjistili, že být upírem má také spoustu nevýhod. Mají zesílené všechny smysly. Jsou přecitlivělí, snadno se rozhněvají a nedají se tak snadno utišit. Nemohou na slunce, aniž by neshořeli. Proto mě Esther donutila vytvořit pro ně prsteny, které je před sluncem chrání. U stromu byla rostlina, která je oslabovala a popálila je. Vznikli s přírody, ale je to složité. Tím, že je Esther stvořila, porušila nejstarší zákony čarodějek. Vytvořila stvoření, která jsou naprosto proti zákonům přírody. Každá bytost na zemi, která přemůže jinou, musí mít také někoho, kdo přemůže jeho. Pamatuješ na bílý dub, který rostl na návsi? To on mohl upírům vzít život. Spálili ho na popel. Tím, že zničili jednou věc, která je mohla zabít, způsobili něco horšího. Hlad. Nedokáží se ovládat. Rebekah, která by dřív neublížila ani mouše, zabila a do poslední kapky vysála už mnoho statných mužů. Už se nemusí obávat vlkodlaků. Jsou rychlejší, jsou silnější a smysly mají lepší než oni.“ Dokončila své vyprávění. Nevěřícně jsem na ní hleděla.
,,Co za monstra to Esther udělala ze svých vlastních dětí,“ nevěřícně jsem potřásla hlavou. ,,Jak přesně ti mám pomoc? Musím vědět, jak já ti s nimi můžu pomoct.“
,,Když se začne ovládat alespoň jeden z nich, může naučit ostatní to stejné. Chci využít to, co je silnější, než cokoliv jiného.“ Nechápavě jsem pozvedla obočí. ,,Lásku.“ Řekla, jako by to byla ta nejsamozřejmější věc na světě. ,,Láska je to, co chci využít. Teď ti řeknu něco, co se ti nebude líbit. Když jsem tě na nějaký čas “usmrtila“, tak jsem ti sebrala tvojí lásku ke Kolovy. Ale to jen proto, aby ses nechtěla vrátit.“ Dodala rychle, když viděla můj výraz. Já jsem tušila, že jsem se nemohla odmilovat jen tak znenadání.
,,Zruš to kouzlo a hned!“ Vykřikla jsem.
,,Ano, zruším ho, ale teď se uklidni a posaď se zpátky.“ Ukázala na kopku sena, na které jsem seděla, než jsem rozčíleně vyskočila. Zmlkla jsem, ale nehodlala jsem se uklidnit. Budu v klidu až to kouzlo zvrátí.
,,Teď ho zrušit nemohu, nemám tu potřebné věci, ale můžu ti slíbit, že až přijedeme domů, zvrátím ho.“ Ujistila mě. Přikývla jsem.

Cesta pokračovala tiše. Ayanna listovala v knize, který byla nejmenší, jakou jsem kdy viděla. Psala si poznámky na kus pergamenu a něco si pro sebe mumlala. Předpokládala jsem, že pracuje na tom kouzlu. Nechtěla jsem jí rušit, a tak jsem se pohroužila do svých myšlenek. Přemýšlela jsem o Kolovy, o tom proč zrovna já, proč se to děje zrovna mě? Esther mlela něco o tom, že zaplatím za to, že ničím jejich rodinu. Ale to jsem nechtěla. Nic takového jsem nezamýšlela. Bála jsem se Esther, to ano, ale Ayanna se o ní nezmiňovala. Nepřeji jí smrt, ale doufám, že odjela na dovolenou někam hodně daleko. Byla unavená, a tak jsem si ze sena udělala polštář, uvelebila se a okamžitě usnula.


Hlad. Vztek. Zoufalství. To jediné teď Kol cítil. Všechny pocity, jako by někdo zesílil na maximum. Nálada se střídala neuvěřitelnou rychlostí a bez nejmenšího důvodu. Tak často se se sourozenci denně hádal a pral, že se to nedalo spočítat. Zabil ve vesnici už tolik lidí i vlkodlaků. Jakmile se Kol nakrmil a zabil svou oběť, měl výčitky. Nechápu, jak se Elijah a Finn dokázají alespoň trochu ovládat. To Nik s Rebekou udělali ve vesnici takovou spoušť, že sami dva vyvraždili polovinu obyvatel. Kol se snažil, ale bylo to těžké. Neustále musel myslet na Alex. To jediné opravdu pomáhalo. Toužil jí znovu vidět. Alespoň chvíli by jí chtěl znovu držet v náruči. To ještě netušil, že se mu jeho přání splní. 

Žádné komentáře:

Okomentovat